Box Umění bojovat pěstmi je staré tisíce let. V historii bylo považováno za užitečný sport, který má své opodstatnění při výchově mládeže. Jako projev násilí však bylo trestné a zakazovalo se. V troskách sumerské svatyně, staré přibližně 7000 let, byla nalezena zobrazení bojujících mužů. V Egyptě byl box znám již před 5000 lety (jak dokazují nálezy na kamenných reliéfech). Zápas v boxu popisuje též Homér v Iliadě. Od 23. antické řecké olympiády patřil box k soutěžnímu programu. Také Římané boxovali. Své pěsti ovíjeli řemínky, známá byla dokonce už i ochrana uší. Ve středověké Evropě byl box částí volného zápasu a vyučoval se v šermířských školách. Moderní box se rozvíjel v 17. století v Anglii. Za zakladatele "manly art of selfdefence", při kterém se bojovalo holýma rukama je považován učitel šermu James Figg. Okolo roku 1740 ustanovil Angličan Jack Brougton (vynálezce boxerské rukavice) pravidla zápasu. V roce 1904 se poprvé na moderní olympijských hrách soutěžilo v boxu. Roku 1912 byl založen první německý klub boxu, SV Astoria Berlín. Roku 1920 se konalo první mistrovství Německa. Boxerský trénink dnes vyžaduje následující vybavení: krátké švihadlo, polstrovanou zeď, hrušku, pytel s pískem, plochou hrušku, míč na gumách, terčový míček a lapy. Zápasí se v boxerských rukavicích, případně s ochranou hlavy, v ringu ohraničeném provazy. Boxeři používají chránič chrupu a suspenzor. Bezpečnosti boxerů slouží přísná pravidla zápasu a lékařský dozor. Podle vzdálenosti se rozlišují tři způsoby boje: a) boj na dlouhou vzdálenost - zápasí se na dosah, b) boj na střední vzdálenost - háky jsou vedeny uvnitř dosahu, c) boj na krátkou vzdálenost boj muž na muže. Nejdůležitější boxerské techniky jsou : levý a pravý přímý úder, hák, zvedák a "cross" a "doublette". V boji se boxer snaží dosáhnout soupeře v k.o. bodech, jmenovitě bradu, spánky, krk ze strany, srdeční krajinu, plexus solaris nebo oblast jater. Pro boxera je proto důležité snížit co možná nejvíce účinnost úderů soupeře. Toho lze dosáhnout krytím, snažením, úhybem, zachycením, ponořením trupu nebo kýváním. V zápasech mohou proti sobě nastoupit pouze borci s přibližně stejnou silou úderu. Proto byly vytvořeny váhové a věkové kategorie a zavedeny výkonnostní třídy. Během zápasu se o boxery starají sekundanti a dohlíží na ně ringový rozhodčí, lékař. Délka zápasu profesionálů i amatérů je různá, liší se také v počtu kol. Ochranná ustanovení mají zmírnit zdravotní riziko a zabránit poškození atletů.
Kickbox
Kickbox, původně nazývané také "full contact (karate)", je mladé sportovní odvětví, které vzniklo v sedmdesátých letech v USA. Z karate převzal kickbox techniky nohou, přičemž kopy nejsou (jako při klasickém karate) těsně pod místem zásahu zastavovány. Pěstní techniky pocházejí s boxerského sportu. V kick-boxu jsou zakázány kopy koleny, holeněmi a užití loktů. Kickbox se provozuje stejně jako box v ringu. Cílem boje je k.o. nebo vítězství za body. Každé kolo trvá dvě minuty a mezi nimi je minutová pauza. Kickboxeři používají moderní výstroj: safety kick a safety punch, suspenzor a chránič zubů. Amatéři navíc používají ochranné přilby. Existuje několik federací s odlišnými pravidly a "Stars". Mezistupněm, resp. mírnější formou full contactu je "semikontaktní kickbox" (semi contact). Při něm se provádějí stejné techniky jako u úplného kontaktu, jsou pouze kontrolovány a zasazovány menší silou.Údery na hlavu vedoucí ke k.o. jsou zakázány.