Iaido
Iaidó Obsahem této formy japonského šermu mečem je dovednost bleskového vytasení zbraně pro první rozhodující zásah. V náhle vzniknuvších bojových situacích má často člověk, který "tasí nejdříve" zdánlivě výhodu. To, co můžeme ještě dnes pozorovat ve westernech, platilo i ve feudalismu, protože válečníci tehdy nechodili s taseným mečem v ruce, nýbrž museli ho (co možná nejrychleji) vytasit z pochvy teprve, když se objevil nepřítel, nebo při útoku. Iai je napodobení boje, při kterém cvičí podle situace vede seky nebo body proti imaginárnímu soupeři. Pojem iai se skládá z japonských slov "iru" - být zde a "awaseru" - sjednotit, spojit se. Iaidó má za sebou přibližně 400 let starou tradici a zahrnuje několik směrů: muso šinden rjú. šin kage rjú, omori rjú. Pod pojmem iai se rozumí řetězec jednání, který se dělí do pěti úseků: koncentrace, tasení meče, (symbolické) usmrcení soupeře, (symbolické) otření krve z čepele a zasunutí meče do pochvy. Bleskové vytasení, přesný zásah a zasunutí čepele jsou prováděny jako přesně stanovený soubor cvičení (kata). Iai vyžaduje velkou koncentraci a zvláštní dokonalost při zacházení se zbraní. Program nácviku seitei-iai sestává z deseti různých kata, které začátečníci provádějí nejdříve dřevěným mečem (bokken) a později "iaitó" (kovovým mečem). Kromě toho se učí řezným cvikům (zuburi), neboť iai může být také použito k testování mečů.