Eskrima/kali

Arnis/Eskirma/Kali.

Moderní arnis je sportem a sebeobranou zároveň. Pro filipínský arnis jsou typické vířící 60 - 70 cm dlouhé hole, se kterými se tluče velmi přesně vysokou rychlostí, a rovněž cyklický sled úderů (sinawali) dvěma holemi, které pokročilí provádějí velmi rychle. U arnisu/eskyrmi/kali se sportovci nejdříve učí zacházet s holí (případně se zbraněmi) a potom obrané techniky bez zbraní. Hůl (nebo jiné předměty) jsou považovány za prodlouženou ruku zápasníka, takže technika hole může být přenesena přímo na metody obrany polohy rukou a nohou. Během obsazování Filipín Španěly bylo nošení mačety (bolo) zakázáno právě tak jako provozování arnisu. Proto byl arnis nacvičován tajně a předváděn jako tanec, který se dokonce líbil Španělům. Dnes rozlišujeme dva hlavní směry filipínských bojových umění: klasický arnis a moderní arnis. Důležitou součástí obou hlavních směrů je umět odzbrojit soupeře. Od ozbrojení nemusí být provedeno bezpodmínečně jen holí, nýbrž může se uskutečnit i jiným způsobem. Zápasník ovládající techniku hole na svou obranu obvykle použije ty předměty, které má právě u sebe, jako např. deštník, aktovku, kapesník, šál, srolované noviny apod., nebo i holé ruce. Na vlastních obranných pohybech a na snaze zmenšit úhel útoku se nic nemění. U klasického arnisu není blokována hůl soupeře (jako u moderního arnisu), nýbrž (i při tréninku!) přímo paže. Předpokladem je dobrá práce nohou, cit pro správnou vzdálenost a přesný timing. Kromě toho je velmi důležité držení těla. Staří mistři při nácviku technik nejspíš nebrali ohled na své žáky: obranné techniky zásadně proráželi, neboť klasický arnis sloužil také jako průprava pro boj s mačetou. Při moderním arnisu - boji s holí - cvičí pokročilí techniky s dvěma holemi i techniky s jedním a se dvěma meči. Učí se tzv. "perifernímu vidění", to znamená schopnosti rozpoznat útok a správně reagovat, aniž by se nechali rozptýlit pozorováním detailů. Výcvik zápasníků s holemi sestává z více stupňů: na prvním stupni se ukazuje, jak hůl chrání vlastní tělo a jak lze rozvíjet protiútok. Množství možností útoku, boj hole proti holi (tyto principy lze použít také u bodných či sečných zbraní) a vysoce účinné obranné techniky (také proti meči a noži) se navzájem doplňují. Druhý stupeň obsahuje boj s dvěma holemi. Vyučují se základní útočné údery, hlavní zaměření a následující techniky: techniky bloků, bloky s následným ozbrojením, techniky pák, techniky dvou holí, volný zápas, jednoduchá nebo dvojitá cvičení - sinawali (útočné a obranné kombinace s jednou nebo dvěma holemi, které jsou nacvičovány s partnerem formou nekonečné smyčky). Styl střední vzdálenosti užívá především techniky krátké hole, zatímco "largo mano", tj. "dlouhá ruka" (jako styl dlouhé vzdálenosti) rozvíjí zacházení s mačetou. Při mistrovství v plném kontaktu dnes nosí zápasníci s holí ochrannou výstroj, která se skládá z ochrany hlavy a rukavic. Všechny údery na citlivé části těla jsou zakázány. Mistrovské stupně se u arnisu jmenují "antas" (lakon isa - 1.dan). Koncem padesátých let byl arnis filipínským ministerstvem školství uznám za hodný podpory.