Aikidó Tento japonský druh buda založil přibližně před 50 lety O-Sensei Morihei Uešiba (1883-1969). Pocházel ze staré samurajské rodiny, pěstoval více japonských bojových umění a byl žákem školy sebeobrany "daitó rjů". Zastával názor, že duch musí ovládat hmotu a ve svém pohybovém systému přisoudil fyzické síle jen nepatrný význam.Význam slova "aikido" vyplývá ze slabik: ai - harmonie, přátelství, ki - životní síla, energie, duch, dó - cesta. Volně přeloženo aikidó znamená: Uvést do harmonického vztahu tělo a ducha se zákony přírody. Aikido učí kontrolovat agresivní síly a obracet je jiným směrem. Správným včasným vychýlením, svižnými plynulými pohyby se člověk přizpůsobí útoku a nechá vyplynout sílu útočníka naprázdno, takže útočník ztratí rovnováhu a dostane se pod kontrolu. Aikidó je umění udělat správné ve správný okamžik. Aikido je druh buda, jež obsahuje prvky džúdžucu, džuda a boje s mečem. Považuje se za "jemnou" sebeobranu. Trénuje tělo jako celek, ovlivňuje duševní postoj a rozvíjí schopnost vcítění, koncentrace a reaktibility. Provozování aikida má vést k obnově vlastní rovnováhy a k podpoře harmonického rozvoje těla a ducha. Aikido nás má uvést do souladu s naším okolím. Mezinárodním centrem udávající směr je Aikido honbu dódžó v Japonsku. Podstatou aikida je nauka o "duševní síle" - ki a "středu člověka - hara. Cílem aikida není zničení soupeře nebo pouhé vítězství, nýbrž účelné využití přirozených maxim, principu středu a rozměru. Aikido znamená "vítězství prostřednictvím míru". Smyslem tréninku aikida je vyřazení strachu a agresivity, rozvoj osobnosti a duševního postoje. Jde o nalezení harmonie mezi duchem a tělem a o mobilizaci potenciálu vnitřní síly člověka. Po obřadném pozdravu, přípravné uvolňovací a posilovací gymnastice a cvičení pádů se nacvičují obranné techniky specifické pro aikidó.Útočná síla soupeře má působit se silou obránce prostřednictvím přirozených úhybných pohybů, má být usměrněna a využita proti soupeři. Známe techniky porazů/hodů a techniky, které končí znehybněním soupeře na zemi. Zvláštní význam má "ruka-meč" (tegatana), to znamená ruka napjatá až do konečků prstů - hrana ruky a předloktí (pozn. reakce). Využitím základních technik a principů "irimi" (od japonského "iru" - vstoupit) a "tekan" (jap. změnit) lze vyvinout rozmanité techniky aikida. Zvláštní důraz je kladen na správné dýchání. Vyučují se speciální dechová cvičení (kokjů). Aikido zná čtyři základní formy cvičení: tačiwaza (technika vstoje) suwariwaza (vkleče), hami hantačiwaza (vkleče, stoje) a techniky se zbraněmi (bukiwaza). V aikidu se nesoutěží. K získání pásku (označující stupeň technické vyspělosti) se skládají zkoušky. Vyučují se techniky s holí a dřevěným mečem (bokken kata)